Archiv pro rubriku: K zamyšlení

Úvahy, či něco podobného..

Jerevan aneb české radiokomunikace vrací úder

„Zdravím přátelé, vítejte u pravidelné celoroční relace vysílání konkurence rádia Jerevan. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sice odvádí relativně dobrou práci v pokusech nás zastavit, slavíce dílčí úspěchy v podobě vytlačení našeho vysílání pouze do internetových vod, nicméně, Wave tu bylo, je a minimálně příštích 5 minut i zůstane…“
Takhle nějak bych já začal zpravodajskou relaci, kdybych se nějakým způsobem podílel na tvorbě rádia Wave. Nevím, jestli toto rádio znáte, hraje takovou zajímavou moderní všehochuť alternativních stylů, což jaksi vylučuje masivnější poslech, nicméně, zejména mladší pražská honorace si na něj navykla, tvoříc pozvolna cosi, co bych se nebál označit za komunitu. Ze mě záhadných důvodů bylo rádio Wave nejdříve vytlačeno z vln FM, držíc se zuby nehty alespoň internetové produkce. Jak se zdá, někdo, nejspíše Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, považuje Vlnu za zbytečnost, protože se v kuloárech čím dál tím hlasitěji hovoří o jejím totálním zániku. Vcelku se mi v této souvislosti vybavuje počin Šimka a Bubílkové – scénky z rádia Jerevan. Držím Wavu palce a doufám ve světlejší zítřky :)

Potřeba dělat jiné věci

Zdravím všechny své věrné čtenáře. A že vás mám opravdu mnoho. Mé předpoklady se potvrdily. Moje zvýšená tvůrčí činnost byla nejspíše výsledkem blížící se maturity. Každý si tím pocitem nejspíše prošel. Mluvím o tom, kdy se najednou vyvrbí tolik věcí, které již déle nesnesou odkladu a musíte jim tedy dát přednost před učením. A můžu svým nezávislým pozorováním jen potvrdit, kolik toho bylo před maturitou třeba učinit. Posekat zahradu. Uklidit si pokojíček. Přebrat haldu cdček a dvdček u počítače. Vyleštit monitor. Uklidit a prachu zbavit pc bednu. Vykoupat psa. Vyčistit akvárium. Převléct postel (dobrá, toto již OPRAVDU bylo třeba) a vytřít podlahu. Zkrátka, člověk rád využije každé příležitosti, jak utéci vzdělání. A to dokonce i během svatého týdne, který zpočátku probíhal v poklidném tempu. Nic jsem nehrotil, na vše byl čas. Kávička, pohodička. 4 dny před samotnými zkouškami však již začalo jít do tuhého a já chtě nechtě musel otevřít učebnice. První den matika a angličtina. Druhý den samotná matika. Zbylé dva dny padly za oběť češtině. Nebylo to dobré. Mít den na dva Prokopy – to jsou češtinářská skripta o 75+ stranách – bylo to zajímavé. Nejpikantnější však byl pocit večer před maturitou, kdy jsem ležel v posteli, naprosto duševně vyčerpán a nemohl uvěřit tomu, že už zítra jdu na věc a nejspíše vyletím, protože jsem silně pochyboval o tom, že jsem si zapamatoval byť jen 50% potřebného učiva. Po skončení zkoušek dospělosti jsem byl téměř donucen věřit v Boha. Jak jinak si vysvětlit výsledek, který se mi při mé píli povedlo dosáhnout. Angličtina – 1. Informatika a výpočetní technika – 1. Matematika – 2. Čeština – 3, ale o chlup za hranicí potřebnou pro dvojku. Později mě mrzelo, že nebylo vyznamenání, ale nyní si říkám, čert to vem. Mám to a to se počítá. V příští reportáži ze svého bývalého středoškolského života se budu věnovat samotnému průběhu maturit, ke kterému mám mnoho zajímavého co říci …

Joda