Soudce : „ To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu. “ Obžalovaný muž : „ Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít. “ Soudce : „ Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení. “ Nato se obžalovaný muž rozhovořil. „ Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a 19 letý pouze 90 cm. Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká : „ V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové. “ Já říkám : „ Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové. “ „ Ne “, říká moje žena, „ pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy. “ Já říkám : „ To je pigment. “ „ Ne “, říká moje žena, „ pigment je to, na co psali staří Římané. “ Já říkám : „ To je pergamen ! “ „ Ne “, říká moje žena, „ pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ....“ „ Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec ...Tedy - moje žena. “ „ Miláčku, koukni se, co zde stojí. “ Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká : „ Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15. “ Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil : „ Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text. Tady stojí : „ La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“ To znamená : „ Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV. “ „ Ne “, říká moje žena, „ to musíš překládat doslovně : La Marquise = slunečník, Pompadour = kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15. Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře. “ Já říkám : „ Ty myslíš lektora. “ „ Ne “, říká moje žena, „ lektor byl antický řecký hrdina. “ Já říkám : „ To byl Hektor a ten byl z Tróje. “ „ Ne, “ říká moje žena, „ Hektor je plošná míra. Já říkám : „ To je hektar ! “ „ Ne “, říká moje žena : „ Hektar je nápoj bohů. “ Já říkám : „ To je nektar “. „ Ne “, říká moje žena, „ Nektar je řeka v jižním Německu. “ Já říkám : „ To je Neckar. “ Moje žena : „ Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo. “ Já říkám : „ Tomu se říká duet. “ „ Ne “, říká moje žena, „ duet je, když mají dva muži souboj se šavlí. “ Já říkám : „ To je duel. “ „ Ne “, říká moje žena, „ duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak ...“ „ A dál, pane soudce - dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil. “ Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel : „ Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.“